Cestování po jižním ostrově (třetí část)

Cestování po jižním ostrově (třetí část)

Přijíždím ze západního pobřeží a přede mnou je turisticky velmi oblíbená oblast. Města jako Wanaka a Queenstown patří celoročně k nejvíce navštěvovaným místům tohoto regionu a celkově i Nového Zélandu.

Wanaka

Do blízkosti Wanaky přijíždím v podvečer. Jakmile se dostanu k jezeru, u kterého město leží, dostává se mi skvělá podívaná na přilehlé hory. Jelikož už je podzim, na vrcholcích hor se drží vrstva sněhu. Bohužel už se téměř setmělo, dnes svou cestu končím a jdu přespat do kempu asi 15 kilometrů od Wanaky.

Další den vstávám brzo a mířím do města. Mám tam domluvený sraz s kamarádkou Yiling, se kterou jsme se poznali před rokem při práci v baličce jablek v Hastings. Nejdříve se jedu ubytovat do backpackeru, protože kempy v okolí nejsou levné, a vyplatí se připlatit si pár dolarů za ubytování v teple. Mám vybraný backpacker s názvem Wanaka Bakpaka, jehož předností je jeho umístění nad městem, což nabízí výhled na celé jezero.

Wanaka Bakpaka

Poté vyrážím do města, setkávám se s Yiling a jdeme si projít město. Centrum města je poměrně malé, míříme tedy k jezeru ke slavnému stromu Wanaka Tree. Podzimní počasí vytváří skvělou atmosféru při pohledu na hory v okolí. Dál se přesouváme za město a jdeme na výšlap na kopec Mount Iron. Tohle je jedna z nejpopulárnějších pěších stezek ve městě, nahoru to trvá necelou hodinu. Odměnou je nám výhled na město Wanaka, vzdálené hory, přilehlé kopce a jezera.

Následující den ráno vyráží už sám na další známý výšlap v okolí – Roys Peak. Je to výšlap na jeden z kopců, o celkové délce 16 kilometrů. Já osobně jsem bohužel nedošel až na úplný konec. Výšlap vzdávám asi 300 metrů pod vrcholem, musím totiž ještě dneska odjet do Queenstownu, kde mám domluvené další ubytování na následující 2 dny.



Queenstown

Do Queenstownu přijíždím večer a jdu se ubytovat do backpackeru YHA Lakefront – ubytovna s výhledem na jezero. Jelikož je večer, tak už nikam nejdu a zůstávám na ubytovně se spolubydlícími.

Queenstown

Na další den mám připravený program – jdu si skočit Nevis Bungee Jump. Jsem objednaný na půl druhou odpoledne. Místo seskoku je asi 20 minut od města v kaňonu Nevis a odváží nás tam firemní autobus. Po příjezdu ještě jednou zkontrolujeme všechny údaje, a poté už se přesouváme k lanovce, která nás odváží do kabiny, ze které se skáče. V kabině je semnou asi dalších 8 lidí, někteří už mají seskok za sebou, jiní na něj ještě čekají. Po chvíli se dostávám na řadu, kontrolujeme vázání, pořizujeme fotky, a potom už skáču dolů. Výška seskoku je 134 metrů a jedná se tak o nejvyšší bungee jumping na Novém Zélandu.

Nevis Bungee Jumping

Můj pobyt v Queenstownu se chýlí ke konci, dalšího dne se odhlašuji z backpackeru a jedu se podívat na přilehlé pohoří The Remarkables. Toto je známé lyžařské středisko, nicméně cesta k němu je otevřená po celý rok (což ví jenom pár lidí).

Jako další místo jsem chtěl navštívit Milford Sound, ale předpověď počasí hlásila silné deště na celý další týden, tak jsem tento plán nakonec změnil a vydávám se k nejvyšší hoře Zélandu – Mount Cook.



Národní park Aoraki/Mount Cook

Jedu přes můj oblíbený region Otago, a mířím směrem k jezeru Pukaki, které je známé svou tyrkysově modrou vodou. Cestou projíždím přes průsmyk Lindis Pass, a také přes malebné městečko Twizel. Poté už přijíždím k jezeru Pukaki. Jezero se nachází hned u cesty k národnímu parku Aoraki/Mount Cook. (Aoraki= maorsky Mount Cook). Cesta do středu národního parku trvá asi hodinu. Tady nemá cenu psát něco víc – za pěkného počasí se jedná bezesporu o nejvíce scénickou jízdu na celém Zélandu. Davy turistů tady zastavují doslova na každém kroku, aby si pořídili fotky jezera v pozadí s horou Mount Cook.

Jezero Pukaki

V národním parku jsem strávil celkem tři dny. První den po příjezdu jsem vyrazil na stezku Kea Point Track, což je krátká vycházka, na jejímž konci se nabízí výhled na ledovcové jezero Mueller, a v pozadí na Mount Cook.

Druhý den pouze pršelo, nedělám tedy nic moc. Ale na další den je už zase krásně, a tak vyrážím na nejznámější stezku Hooker Valley Track. Hodinu a půl dlouhý pochod končí u ledovce Mueller s prvotřídním výhledem na horu Mount Cook.

Jako poslední stezku jsem zvolil Tasman Glacier View Track, krátký výšlap na vyhlídkové místo na Tasmanův ledovec a jezero.



Southland

Na závěr mého cestování chci jet na nejjižnější konec jižního ostrova – Slope Point. Jelikož jsem stále v národním parku Aoraki/Mount Cook, tak mě čeká dlouhá cesta na další dva dny. Jedu tedy znovu přes region Otago jižně na město Dunedin. Zde si procházím centrum – místní univerzita dodává městu příjemně živoucí atmosféru. Pokračuji stále jižněji a dostávám se tak do oblasti Catlins, známé především volně žijícími žlutookými tučňáky a tuleni. Bohužel jsem ani jednoho z živočichů neviděl, je už po sezóně a šance na setkání s nimi je tak daleko menší.

Jedu se podívat na Nugget Point, známý maják na útesu s mnoha malými ostrůvky kolem. Dále navštěvuji Curio Bay, tedy místo, kde sídlí již zmiňovaní tučňáci. Na závěr přijíždím do svého cíle, k Slope Point. Posledních 20 minut jdu pěšky a konečně přicházím k onomu místu – na konec jižního ostrova.

A tím moje cestovatelské dobrodružství končí, nyní už nemám žádný další cil, jdu spát a další den vyrážím zpět domů, do Christchurch, kde mě čeká koncert mojí oblíbené kapely The Killers.



Chceš dostávat novinky z mojí cesty? Pro tyhle účely je M-Blog i na facebooku, kde budu postupně zveřejňovat další články.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.