Opouštím nadobro severní ostrov a mířím zase zpět na jih. Téměř před rokem už jsem část jižního ostrova procestoval spolu s Leem, takže tentokrát moje cesta povede pouze na místa, která jsme ještě nenavštívili. Začínám opět na místě, které je vstupní branou na jižní ostrov – v městečku Picton ve vinařské oblasti Marlborough.
Oblast Marlborough
Pomyslným centrem vinařské oblasti Marlborough je město Blenheim. V tomto městě jsme téměř před rokem pracovali s klukama na vinici a od té doby tohle město nemám rád 😀 . Proto tudy tentokrát jen projíždím, a jedu směrem na západ. Dnešní noc mám v plánu dojet do zátoky Elaine Bay. Zátoka Elaine Bay leží v nejsevernější části jižního ostrova, celá tato oblast je známá svou nízkou populací a zachovalou přírodou. Klikatá cesta vede přes louky, lesy, kopce a údolí. Nakonec, asi po dvou hodinách jízdy přijíždím do kempu. Je tu semnou jenom pár lidí a všichni máme skvělý výhled.
Další den ráno se vydávám zpět a pokračuji ve své cestě dál na západ, dnes chci dojet do města Nelson. Nedaleko tohoto města jsem si díky kamarádce Victorii sehnal práci na vinici. Na další dva týdny jsem se usídlil v Tasman Motor Campu – kemp v oblasti Tasman, v dojezdové vzdálenosti od města Motueka.
Práce na vinici Neudorf
Hned druhý den v osm hodin ráno už stojím před vinicí Neudorf a mám schůzku s manažerem Stefanem. Po seznámení s vinicí se přesouváme na svah a jdeme sbírat bílé hrozny, ze kterých se bude vyrábět Chardonnay. Přidávám se do týmu deseti lidí, kteří jsou z Německa a Francie. Naše vedoucí je místní slečna Nicole. První den nám utíká celkem rychle, ke konci dne nezbývá než říct, že tahle práce bude pohodová.
Na vinici jsem pracoval necelé dva týdny, a to především proto, že už se blížil konec sezóny, a také proto, že se jednalo o malou rodinnou vinici, tudíž i množství úrody tomu odpovídalo. Až po ukončení pracovního poměru jsem zjistil, že vinice Neudorf je jednou z nejvyhlášenějších na Novém Zélandu, najdete ji ve většině turistických průvodců. V porovnání s naší prací na vinici před rokem v Hastings byl tohle opravdu velký rozdíl. Tentokrát se k nám totiž majitelé vinice chovali jako k sobě rovným, na poslední den jsme měli přichystaný bohatý raut s ochutnávkou vín.
West Coast podruhé
Je sedmého dubna 2018 a zrovna jsem skončil s prací na vinici Neudorf. Můj další plán je jet znovu na západní pobřeží – West Coast. Ještě předtím se zastavuji na vyhlídce Takaka Hill asi hodinu cesty od Motueky.
Nyní už ale vyrážím směrem na západní pobřeží. Opět mě čeká dlouhá cesta, do města Westport na západním pobřeží přijíždím v podvečer. Na druhý den mám naplánovaný výlet na Charming Creek Walkway. Toto je místo, kde se v minulosti těžilo uhlí, nyní se na místě stále nachází dobové vybavení. Celá stezka vede po starých kolejích, po kterých se přepravovalo vytěžené uhlí.
Pokračuji dál po západním pobřeží, míjím stejná místa, tak jako před rokem. Mojí další zastávkou je Hokitika Gorge. Rokle, s tyrkysově modrou vodou. Podle názvu by se zdálo, že rokle se nachází u městečka Hokitika, nicméně cesta sem trvá asi půl hodiny jízdy z města. Zcela tradičně prší, takže na místě pořizuji pár fotek a pokračuji v cestě.
Znovu k ledovcům
Jedním z největších lákadel západního pobřeží jsou bezesporu ledovce Franz Josef a Fox. Ledovec Franz Josef jsme už navštívil dříve, tentokrát tedy mířím rovnou k Foxovu ledovci. Na místě jsou dvě pěší stezky. Jedna vede k úpatí ledovce a nabízí tak pěkný výhled na spodní část. Z tohoto místa však vůbec není vidět na horní část ledovce, která je podle mě zajímavější. K tomu je zde ale druhá pěší stezka, která začíná o několik kilometrů dále, avšak je z ní skvěle vidět jak na horní část ledovce, tak i na jeho spodnější část.
Tímto mám tedy oba ledovce za sebou. Nedá se jednoznačně posoudit, který z nich je lepší nebo hezčí, protože oba mají co nabídnout. Svou cestu nyní směřuji k jihu. Jsem na konci západního pobřeží, přede mnou je průsmyk Haast, a poté už Wanaka.
